Vinařská oblast Čechy

Vinařská oblast Čechy patří k nejsevernějším výspám evropského vinohradnictví. Réva vinná se dříve v Čechách pěstovala na poměrně rozsáhlém území, z něhož se však dodnes dochovaly jen malé vinařské ostrůvky.

V současnosti je v Čechách registrováno kolem 730 hektarů vinic. Více než polovina se nachází v okolí Mělníka, větší rozlohy jsou také na Litoměřicku a Mostecku. Menší rozlohy jsou v okolí Prahy a v Kutné hoře.

Území tohoto regionu osázené vinicemi není souvislé, ale skládá se z jednotlivých příhodných lokalit ležících na chráněných jižních svazích v nižší nadmořské výšce. Většinou jsou rozprostřeny kolem vodních toků, jejichž mikroklima příznivě působí na vyzrávání hroznů. Variabilita půdních podmínek je v takto rozhozených lokalitách vysoká a je jednou z příčin velké proměnlivosti v charakteru českých vín. K tomu přistupuje i značná proměnlivost počasí v jednotlivých ročnících. Odhaduje se, že dvě třetiny ročníků budou pro jakost vín příznivé, třetina méně. Právě proměnlivost počasí v jednotlivých ročnících vedla odjakživa české vinaře k dlouholetému uchovávání a zrání vín na sudech, především pak vín z horších ročníků.
 
 
 

Vinařská podoblast Mělnicko

Mělnické vinice leží většinou na vápenitém podkladu vrstev opuky, která je místy překryta hlinitopísčitými náplavami. Půdy jsou lehčí, záhřevné a poskytují výborné podmínky pro pěstování modrých odrůd. Ve středověku se zdejší vinaři soustředili na pěstování odrůdy Rulandské modré. Ta byla do Čech dovezena Karlem IV a spolu s touto odrůdou přišly z Burgundska i tamní vinařské rodiny, od nichž se domácí obyvatelstvo učilo pěstovat révu po burgundském způsobu.

Teprve v 19. století se ve zdejších vinicích objevil Ryzlink rýnský, Modrý Portugal a Svatovavřinecké. Dnes tvoří většinu plochy vinic Müller-Thurgau.

V těsné blízkosti Mělníka se nacházejí vinice okolo vinařských obcí Cítov, Dolní Beřkovice, Kly, Liběchov, Mlazice a Skuhrov. Více na východ od Mělníka jsou další vinařské obce, například Benátky nad Jizerou, kde bychom pěstování vinné révy nečekali. Na starou vinařskou tradici poukazuje i městský znak ozdobený třemi listy révy
vinné.

Na Roudnicku vždy převažovala produkce červených vín. Na těžkých a jílovitých půdách tu dozrávaly hrozny pro vždy znamenitá vína Sylvánského zeleného. Najdeme tu několik vinic u obcí Bechlín, Předonín a Jeviněves. Vinařská tradice je také obnovena u Kralup
nad Vltavou a Slaného.

Praha bývala významným centrem vinohradnictví. Dodnes se réva vinná pěstuje ve vinici Gröbovka na Vinohradech a ve Vinici
svaté Kláry v Troji. Jižně od Prahy u majestátního hradu Karlštejn na terasovitých vinicích s vápenitou půdou Na Plešivci a Na Vrších hospodaří Výzkumná stanice vinařská. Dnes se zabývá uchováváním genofondu révy vinné.

Na Čáslavsku je roztroušeno několik desítek viničních poloh v okolí měst Čáslav, Kolín a Kutná Hora, kde v současné době dochází k plánovité obnově starých tradic. Raritou je nově založená vinice v Kuksu.
 
 
 

Vinařská podoblast Litoměřicko

Na větší části území se rozprostírá jedna z nejmalebnějších částí Čech České středohoří. Reliéf sopečných kuželů, kup a hřbetů je rozdvojen hlubokým údolím řeky Labe. Jižní část vinařské podoblasti je situována okolo řeky Ohře a na západě ji uzavírá město Most. Podloží vinic Litoměřicka a Mostecka je převážně čedičové, na nižších částech svahů vápenité.

Litoměřice byly ve středověku po Praze druhým největším vinařským městem v Čechách. Pod horou Radobýl se nacházejí vinice okolo vinařských obcí Michalovice a Žalhostice. Nad řekou Labe ve Velkých Žernosekách jsou vinice v romantické části údolí při vstupu Labe do Českého středohoří skalní průrvou zvanou Porta Bohemica. Žernosecké vinice se proslavily zejména výbornými bílými víny z Ryzlinku rýnského, Rulanského bílého i šedého a víny z odrůdy Müller-Thurgau z vinic pod Lovošem.

V okolí Loun Bíliny a Mostu je dnes okolo deseti vinařských obcí. Ve vinicích mosteckých se osvědčila ráva jako rekultivační plodina na výsypce hnědouhelného lomu Habrák v Čepirozích. Vinice zde vysazená byla pojmenována po patronce horníků Barbora. Most je dnes obklopen prstencem krásných vinic, které zvolna navracejí mostecké krajině původní tvář. S úspěchem jsou tu pěstovány odrůdy Ryzlink rýnský, Rulandské šedé, Müller-Thurgau, Rulandské modré, Svatovavřinecké a Zweigeltrebe.
 
 
 

Vinařská oblast Morava

Jižní Morava je podle legend i archeologických pramenů územím s nejstarší vinohradnickou tradicí u nás. Již v dobách Římanů, kteří jih Moravy na čas ovládli, a za Velkomoravské říše zde zřejmě vzkvétaly vinice.

Geologicky se Morava nachází na rozhraní dvou základních stavebních jednotek evropského subkontinentu. Žulové masivy západní části končí v linii vymezené Znojmem a Brnem, kde začíná východní alpsko-karpatská oblast.

Na jižní Moravě dosahuje 80 % ročníků s dobrou, výbornou a vynikající jakostí vína, jen 20 % ročníků přináší jakost horší. Klima je přechodné s příklonem k vnitrozemskému, s občasnými vpády vlhkého atlantického vzduchu nebo i ledového z vnitrozemí.

Vegetační období je poněkud kratší nežli v západní Evropě, ale zato vyniká ve většině let vyšší tepelnou intenzitou letních měsíců, což působí příznivě na zkracování vegetačních fenofází révy a umožňuje tak i pěstování odrůd s pozdním vyzráváním hroznů dávajících vysoce jakostní vína.

Zrání hroznů probíhá na Moravě pomaleji, a proto se v nich udrží a koncentruje větší množství a rozmanitost aromatických látek. Jsou zde výborné předpolklady pro výrobu bílých vín se zajímavým spektrem vůní a kořenitosti. Jejich plnost dále doplňují látky pocházející z charakteru moravských úrodných půd. Souhru vůní a chutí podtrhují svěží kyseliny.

Moravská červená vína provázela odjakživa venkovskou stravu a posilňovala vinaře v jejich těžké práci. Poněkud tvrdší chuťový projev však nikdy nepostrádal zemitou pravost doprovázenou uchováním plodového charakteru červeného vína. Charakter červených vín se začíná v poslední době měnit pod vlivem uplatňování soudobé echnologie, která jim dodává více vláčné jemnosti. Neméně zásadní změnou je také pěstování nových modrých moštových odrůd, které jsou vyšlechtěny do našich geografických podmínek.
 
 

Vinařská podoblast Znojemsko

Znojemsko leží v dešťovém stínu Českomoravské vrchoviny
tvořené prahorními útvary, jejichž výběžky daly na mnohých místech, hlavně v
severní části, vzniknout kamenitým půdám význačným pro pěstování Ryzlinku rýnského a Veltlínského zeleného.

V severní části
této vinařské podoblasti jsou významné vinařské obce Dolní Kounice, Mělčany,
Nové Bránice, Moravské Bránice, Rybníky, Ivančice, Jezeřany-Maršovice a další.
V okolí Dolních Kounic jsou příznivé podmínky pro pěstování modrých odrůd,
především Frankovky, ale i Svatovavřineckého, Modrého Portugalu, případně
Zweigeltrebe a Dornfeldru.

Velký areál vinic
v okolí Hostěradic a Miroslavi je znám polohami Volné pole a Weinperky. Déle tu
ve střední části leží obce Těšetice, Lechovice a Borotice.

V blízkosti Znojma
se od Kraví hory směrem na Hnánice táhnou prvotřídní viniční polohy se
štěrkovým podložím překrytým místně spraší, případně i s půdami jílovitými. Od
Znojma na jih se táhne podél hranice s Rakouskem řada známých viničních poloh
přes obce Šatov, Chvalovice, Vrbovec, Hnízdo, Slup, Jaroslavice až do Hrušovan
nad Jevišovkou. Většinou jsou zde půdy sprašové nebo štěrkopísky. Východně od
Dyje jsou viniční svahy v Tasovicích a Hodonicích.

Znojemsko je
hlavně domovem bílých aromatických vín, dobře se tu daří odrůdám
Müller-Thurgau, Sauvignon a Pálava. Význačnou kvalitu docilují odrůdy
burgundské.
 
 

Vinařská podoblast Mikulovsko

Z hlediska své
polohy má vinařská podoblast mikulovská v rámci našich vinařských regionů
výjimečné postavení. Ze tří stran je obklopena zbývajícími podoblastmi a na
jihu na ni navazuje rakouská vinařská oblast Weinviertel. Středobodem je CHKO
Pálava, která zaujímá lokalitu Pavlovských vrchů, na jejichž úbočích a v širším
okolí jsou rozšířeny vápenité jíly, písky i mohutné sprašové návěje. Na Pálavě
a v jejím okolí si díky výborné kvalitě vín získaly již ve středověku význačné
postavení obce Sedlec, Dolní Dunajovice, Pavlov, Bavory, Perná, Dolní a Horní
Věstonice, Novosedly a Brod nad Dyjí. V hlinitějších půdách Dunajovických vrchů
se daří Ryzlinku vlašskému a Veltlínskému zelenému.

Mikulov, který dal
jméno dnešní vinařské podoblasti, se záhy stal významným vinařským střediskem
díky výborným viničním polohám jak v bezprostřední blízkosti města, tak v mnoha
okolních obcích.

Z vinařských
center kraje vynikly vedle Mikulova zejména Valtice. Město zdobí zámek, v jehož
rozsáhlých sklepeních se kromě ležáckých sklepů nachází „Salón vín České
republiky“.

Severně od Pálavy
se nachází vinařské obce Ivaň, Strachotín, Pouzdřany a Popice, známé víny
Ryzlinku rýnského, Tramínu a Pálavy, která vznikla ve Šlechtitelské stanici
vinařské v Perné, podobně jako odrůda Aurelius.
 
 

Vinařská podoblast Velkopavlovicko

Rozlohou vinohradů je vinařská podoblast velkopavlovická po
období rozšiřování ploch vinic největší z podoblastí České republiky. V
centrální části se nacházejí půdy na vápenitých jílech, slínech, pískovcích a
slepencích. Zde kralují především modré odrůdy, které tu jsou vysazeny na
půdách s vysokým obsahem hořčíku. Jsou to viniční polohy od města Hustopeče,
přes Starovičky, Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbici, Čejkovice a Kobylí až do
Velkých Bílovic. Tato krajina je srdcem produkce červených vín na Moravě.

Východně od Brna
se rozkládají nejseverněji položené terasovité vinice v obci Viničné Šumice.
Poněkud jižněji se nacházejí vinohrady v Újezdě u Brna a Sokolnicích, kde
odpradávna dozrávaly odrůdy jako Ryzlink rýnský nebo Veltlínské zelené.

V severní části
podoblasti, kolem Hrušovan u Brna a Žabčic, se pěstuje réva na písčitých
půdách, kde se kromě Veltlínského zeleného daří dobře Rulandskému šedému a
hlavně aromatickým odrůdám jako Tramín, Pálava Muškát moravský i
Müller-Thurgau.

Hlavní osa
viničních poloh se táhne podél dálnice v úseku Brno – Břeclav. Po pravé straně
jsou to Židlochovice s převahou sprašových půd. Místní podmínky jsou dobré pro
získávání kvalitních vín, zejména z burgundských odrůd.

Po levé straně se
objevují viniční svahy ve Velkých Němčicích a lemují dálnici až do Velkých
Bílovic, odkud pokračují na Moravský Žižkov a Prušánky. Viniční svahy mají
jihozápadní a jižní orientaci a jsou na podzim omývány teplými fénickými větry
urychlující zrání hroznů.

Členitou linii
viničních poloh předstupují po pravé straně prvotřídní viniční svahy táhlého
hřbetu mezi obcemi Zaječí, Přítluky a Rakvice, kde se vždy rodívaly hrozny pro
znamenitá vína Veltlínského zeleného, Ryzlinku vlašského a Modrého Portugalu.
 
 

Vinařská podoblast Slovácko

Na jihovýchodě Moravy leží rozsáhlá vinařská podoblast
slovácká s velmi různorodými přírodními podmínkami. Na jihu je to krajina zvaná
Podluží, kde většina vinařských obcí leží v údolnici řeky Moravy, kudy vanou
ochlazující severovýchodní větry.

Příhodná
stanoviště pro vinice jsou na úbočích terénního zlomu nad říčkou Kyjovkou nebo
na výše položených rovinatých pozemcích s lehkou půdou. Nízká nadmořská výška a
lehká půda stupňují intenzitu letních teplot a díky tomu se zde získávají vína
s výrazným odrůdovým charakterem. Daří se tu hlavně Ryzlinku rýnskému,
burgundským odrůdám a pro červená vína Frankovce, Zweigeltrebe a Cabernetu
morávia.

Severně nad
Podlužím je členitý, kopcovitý terén s vinicemi výše položenými, kde již není
tak patrný vliv teplého jižního proudění v období zrání hroznů. Proto tam
vznikají vína sice plná, ale se svěžím charakterem, které mu dodávají nejen
kyseliny, ale i aromatické látky vznikající na počátku zralosti bobulí. Pěstují
se tu nejen běžné odrůdy bílého vína, ale velké plochy zaujímají též odrůdy
modré. Významnými vinařskými obcemi jsou Mutěnice, Hovorany, Čejč, Šardice a
Terezín.

Severní okraj
Slovácka tvoří na západě vinorodé stráně Ždánického lesa s obcemi Ždánice,
Archlebov a Žarošice. Vinice roztroušené řídce po kraji houstnou v okolí
Kyjova. Pěstuje se tu zejména Müller-Thurgau, Ryzlink rýnský a Rulandské bílé.

V severovýchodní
části se vinice rozrostly do větších ploch hlavně v Boršicích u Buchlovic. Vinice
jsou roztroušeny po krajině ve vyšší nadmořské výšce a využívají jižní stráně
kopcovitého terénu. Daří se tu Ryzlinku rýnskému, Rulandskému bílému, Muškátu
moravskému a odrůdě Müller-Thurgau.

Nejvýchodnější
část leží na předhůří Bílých Karpat. Mnoho vinic je zde vysázeno na těžkých
půdách vzniklých z původních jílů. Jsou to půdy vododržné a réva na nich čerpá
výživu i v suchých létech, což dodává vínům pocit vyšší extraktivnosti a
chuťové plnosti. Do takových podmínek se hodí všechny burgundské odrůdy a
Sylvánské zelené. Jsou zde vinařské obce Blatnice pod Sv. Antonínkem, Vnorovy,
Lipov, Blatnička.

Kontakt

Best-Wine

manager@bestwine.cz

Královské údolí 458
Králův Dvůr - Počaply
267 01

603 230 904
střední Čechy + Praha

Vyhledávání

Nový katalog

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode